Press Releases | Visa

New Detail

Globální studie společnosti Visa identifikuje klíčové faktory pro zlepšení cestování veřejnou dopravou a efektivnější řešení pro chytrá města

26/02/2019

Press Release Image
  • Visa a Stanfordova univerzita zveřejnily jednu z největších globálních studií o dopravě, které se zúčastnilo více než 19 000 cestujících v 19 zemích světa
  • Studie zkoumá současné trendy a výzvy v oblasti veřejné dopravy a parkování s ohledem na nárůst populace a podílu lidí dojíždějících za prací

Mobile World Congress/Praha – 26. únor 2019 – Visa ve spolupráci se Stanfordovou univerzitou zveřejnila jednu z největších globálních studií zkoumající nárůst zájmu o veřejnou i osobní dopravu a důležitost digitalizace pro řízení udržitelného rozvoje.

Podle OSN[i] bude do roku 2050 více než 68 procent lidské populace žít v městských oblastech – počet megalopolí s více než 10 miliony obyvatel stoupne za stejné období z dnešních 43 na 51.

Visa na základě svých zkušeností s tranzitními operátory, automobilovými firmami a technologickými start-upy zveřejnila globální studii s názvem „Budoucnost dopravy: mobilita v době megalopolí“ s cílem lépe porozumět nástrahám a výzvám cestujících – dnešním i těm budoucím. Klíčová zjištění studie, společně s názory odborníků ze Stanfordovy univerzity na současné i budoucí inovace, pomáhají lepšímu porozumění nedostatků technologií při řešení jejich slabin.

Placení je nedílnou součástí cestování a do budoucna se stane stále integrovanější. Města budou čím dál více přecházet na bezkontaktní řešení ve veřejné dopravě, digitální platby za parkování a služby jako půjčování kol a skútrů.

Budoucí úspěch našich měst je závislý na vývoji dopravy a mobilitě obyvatel. Visa a naši partneři zde hrají důležitou roli. Nejen ve zlepšování zkušenosti milionů cestujících po celém světě s placením, ale také v podpoře úřadů odpovědných za budování udržitelných řešení pro kvalitnější a pohodlnější cestování,” uvedl Mike Lemberger, SVP, Product Solutions Europe, Visa.

Pokud se podíváme na celé technologické spektrum, najdeme spoustu produktů, které mohou řešit každodenní frustrace lidí z cestování. Nicméně tato řešení by se neměla vyvíjet izolovaně. Velkou výzvu pro nás představuje nalézání vhodných technologií, které poskytnou náležitou nabídku produktů, a posléze jejich implementace ve spojení s velkou škálou stakeholderů včetně poskytovatelů mobility, technologických firem, vlastníků infrastruktury a veřejných dopravních společností. Díky naší studii se domníváme, že tyto na první pohled malé kroky mají potenciál zásadním způsobem změnit každodenní přepravu lidí, ať už se jedná o pomoc při hledání parkovacího místa, vyhledání nejlepší ceny za pohonné hmoty nebo plánování cesty veřejnou dopravou,” dodává Herman Donner, doktorand a výzkumný pracovník Stanfordovy univerzity.

Studie pracuje s daty od celkem 19 tisíc spotřebitelů napříč 19 zeměmi a stanovuje zásadní výzvy, kterým čelí městská centra včetně:


HLAVNÍ TRENDY (GLOBÁLNÍ)

Délka dojíždění:

  • 46 procentům dotazovaných po celém světě se prodloužil čas dojíždění,
  • Pro polovinu (52 procent) je cestování veřejnou hromadnou dopravou spojeno s nepříjemným zážitkem,
  • Třetina dotazovaných (37 procent) očekává, že během dalších pěti let dojde k prodloužení doby, kterou potřebují k dojíždění.

Využívání automobilů:

  • Osobní automobily zůstávají hlavním způsobem dopravy pro dojíždění za prací (60 procent) i osobní přepravu (61 procent).
  • Pouze 42 procent dotazovaných z generace Z (věk 18-25 let) využívá automobil pro dopravu do práce, školy nebo pro osobní přepravu.
  • Pro 64 procent respondentů je nejméně oblíbeným aspektem jízdy automobilem hledání parkovacího místa,
  • Následuje hrozba pokuty za překročení stanoveného času parkování (44 procent) a
  • Zbytečné placení za nevyužitý čas parkování (42 procent)

Využívání veřejné dopravy:

  • Méně než polovina zúčastněných využívá veřejnou dopravu pro jízdu do práce nebo do školy (44 procent).
  • Toto číslo se navyšuje na 54 procent v případě využívání aut a veřejné dopravy pro osobní přepravu, například za zábavou.
  • Způsob dopravy volí cestující na základě tří hlavních faktorů: pohodlí, spolehlivost a vytíženost. Jejich význam závisí na věku respondentů:
  • Generace Baby boomers (věk 56+) - pohodlí (82 procent), spolehlivost (84 procent) a vytíženost (72 procent)
  • Generace X (46-55 let) - pohodlí (79 procent), spolehlivost (82 procent) a vytíženost (71 procent)
  • Mileniálové (26-45 let) – pohodlí (74 procent), spolehlivost (76 procent) a vytíženost (67 procent)
  • Generace Z (18-25 let) - pohodlí (62 procent), spolehlivost (67 procent) a vytíženost (55 procent)

Platby:

  • Složitost placení je jedním z nejčastějších důvodů nespokojenosti respondentů.
  • Pokud by bylo placení za veřejnou dopravu jednodušší, její užívání by narostlo v průměru o 27 procent.
  • Pro 47 procent dotazovaných je problémem nutnost různých druhů jízdenek pro různé typy dopravních prostředků,
  • 44 procent dotazovaných považuje za problém, že neznají cenu jízdného,
  • 41 procent obtěžuje, že za městské služby mohou platit jen v hotovosti. Podle účastníků studie tyto důvody snižují pravděpodobnost toho, že využijí veřejnou dopravu namísto osobních automobilů.
  • Řidiči automobilů by ve 47 procentech uvítali inovace, které by napomáhaly s výběrem nejlevnějších pohonných hmot,
  • 35 procentům respondentů by přišla vhod aplikace, prostřednictvím které by mohli zaplatit v místě tankování.

PĚT HLAVNÍCH DOPORUČENÍ SPOLEČNOSTI VISA:

  • Investovat do konektivity. Městské samosprávy by měly investovat do nejnovější datové infrastruktury, která je pro požadovaná řešení spotřebitelů klíčová. V reálném čase tak dochází k výměně dat, která mohou informovat uživatele o jejich cestě a také poskytovat přehled pro města, aby nabízené služby odpovídaly poptávce.
  • Vytvořit bezproblémové placení ve všech etapách cesty. Městské orgány a urbanisté by měli spolupracovat s think tanky, automobilovými či technologickými firmami a poskytovateli platebních služeb jako je Visa. Cestující i nadále vystřídají různé druhy dopravních prostředků (např. auto + metro + kolo) během jedné cesty a bude nezbytně nutné, aby byla pro cestující zkušenost z placení jednoduchá a pohodlná, ať už je to bezkontaktní nákup jízdného, nebo nákup prostřednictvím aplikací.
  • Integrovat osobní ověření do samotného placení. Čím více firmy a samosprávy pracují s digitálními platbami, tím více roste potřeba zavést prvky okamžitého ověřování totožnosti. Digitální identifikace roste na významu. Je potřeba poukázat na to, jak se mění způsoby, kterými lidé dopravu používají, a proto zprostředkovává bezproblémové platby a ověřování totožnosti.
  • Tvorba obchodních systémů s ohledem na všechny členy společnosti. Při tvorbě obchodního ekosystému je žádoucí, aby všichni členové dopravního ekosystému ve svém rozhodování zohlednili skupiny osob jako jsou senioři nebo finančně znevýhodnění.
  • Zahájit strategická partnerství pro rozšíření obzorů. Města potřebují navazovat partnerství s firmami, které jim pomohou získat širší přehled, i co se týče plánování. Umělá inteligence v kombinaci s velkými daty najdou uplatnění v analýze dat spotřebitelského chování, pohybu osob a vývoji trendů. Tímto způsobem lze v reálném čase lépe předvídat potřeby a poptávku cestujících a poskytnout trvalejší vhled pro budoucí plánování.
  • Pro další informace a stažení studie navštivte:

    https://vision.visaeurope.com/blogs/future-of-transportation

    # # #

    Metodologie

    Společnost Visa spolupracovala se Sapio Research při přípravě spotřebitelské studie Budoucnost dopravy. V dotazníku bylo zahrnuto 19 384 respondentů žijících vždy v jednom ze dvou největších měst v daných 19 zemích. Všechny rozhovory proběhly online během července 2018.

    Ve studii byly zahrnuty následující země a města: Argentina (Buenos Aires, Córdoba), Austrálie (Sydney, Melbourne), Brazílie (Rio de Janeiro, Sao Paulo), Kanada (Toronto, Montréal), Čína (Šanghaj, Peking), Egypt (Káhira, Alexandrie), Francie (Paříž, Marseille), Německo (Berlín, Hamburk), Indie (Bombaj, Dillí), Japonsko (Tokio, Osaka), Mexiko (Mexico City, Guadalajara), Polsko (Varšava, Krakov), Rusko (Moskva, Petrohrad), Jihoafrická republika (Kapské Město, Johannesburg), Švédsko (Stockholm, Göteborg), Jižní Korea (Soul, Pusan), SAE (Dubaj, Abú Zabí), UK (Londýn, Birmingham), USA (New York, Los Angeles).

    65 procent respondentů žije ve vnitřním městě a 35 procent pak ve vnějším městě a jeho okrajových částech. Více než polovina (55 procent) pracuje na plný úvazek.

    Dotazovaných jsme se ptali na druhy dopravních prostředků, které využívají, jejich zkušenosti s cestováním (včetně jejich největších starostí), důvody výběru konkrétních způsobů dopravy a jejich pohled na inovace v dopravě, které mohou ovlivnit jejich dopravní zážitek. Poznatky o nepříjemných zkušenostech a slabinách byly poskytnuty výzkumným pracovníkům ze Stanfordovy univerzity zkoumajícím dostupné technologie a produkty, které by mohly pomoci nalézt vhodné řešení.

    [i] Organizace spojených národů, 2018 Revision of World Urbanization Prospects